Klaxons - Flashover

nový materiál je tady :)

Seriál Lost je po šesti letech minulostí

V neděli (našeho času v pondělí brzy ráno) byla odvysílána poslední epizoda kultovního seriálu Lost z dílny Damona Lindelofa, J. J. Abramse a Jeffrey Liebera. 

A tato poslední epizoda definitivně rozdělila fanoušky na dvě poloviny: na tu, která je (více nebo méně) spokojená, a na tu která je naštvaná a zklamaná. Důvodem je především to, že ti fanoušci, kteří čekali rozuzlení záhad, které se seriálem táhly již od první sezóny až do poslední (a že jich bylo požehnaně), se bohužel žádného podrobnějšího vysvětlení nedočkali a s největší pravděpodobností už ani nikdy nedočkají. Ve velkém finále se děj sice zakončil jak se patří velkým dojákem a setimantálními setkaními, že nezůstalo jediné oko suché, ale zbyla spousta otazníků. Mnozí tvůrce nařkli z největšího podvodu v televizní historii. Ano i tak by se to dalo nazvat. Ale záleží pouze na divákovi, co od seriálu čekal. Jelikož se během poslední sezóny některé zásadní věci začaly poodhalovat jen velmi pozvolna a bylo čím dál více jasné, že to tvůrci do finále stihnout nemohou, pomalu jsem se smířil s tím, že řada věcí zůstane jen na naší fantazii. A možná je to tak nejlíp. Lost byl na tomhle vlastně od začátku postaven a svůj trademark si zachová i po skončení. A ještě jedna věc: tím, jak seriál tvůrci skončili, jasně naznačili, že to celé bylo hlavně o lidech a o jejich osudech a vztazích a o konfliktu osudu a náhody, kde všechno to tajemno a zajímavý způsob vyprávění tvořili jen lákavé pozlátko, které ale nakonec mnoho fanoušků zradilo.
  

Já jsem spokojen i když mě mrzí, že v závěru seriálu už bylo vidět, že to tvůrci mastí, jak se to zrovna hodí, ale logika se vytrácela. Těch šest let byla úžasná jízda a zábava a vždycky jsem se měl na co těšit. Postavy mi přirostly nesmírně k srdci. Takže když jsem viděl, jak se krvácející Jack na konci blíží na místo úvodní scény, odkud celý seriál odstartoval, marně jsem se  snažil potlačit slzy. Je to konec jedné éry a bude mi to chybět. Díky za Lost!

Film: Sherlock Holmes

Na tenhle film jsem šel se značnou skepsí, protože mě málokterý akčnák nadchne. Zapomněl jsem ale, že je režisérem Guy Ritchie. Takže si vemte nápaditost a dokonalost jeho kousků Podfu(c)k a Sbal prachy a vypadni, zasaďte je do historického Londýna a máte Sherlocka Holmese. Ritchie ukázal, že umí točit ve velkém. Tentokrát se to neobešlo i bez velkých počítačových efektů, já osobně to teda musel přetrpět, protože mám radši klasické filmové postupy. Ale na druhou stranu: jak jinak chcete natočit rozestavěný Tower bridge? Naštěstí to byly jenom dvě větší scény. (Odpouším i tu loď sjíždějící z doku do Temže) Robert Downey jr. coby Sherlock je prostě dokonalý a jeho charisma prostupuje celým filmem, ale určitě nezastiňuje ostatní. Jude Law, můj oblíbenec, dostal úlohu poněkud suššího (britského) nahrávače, ale i přesto to nebyl žádný páprda, což mě potěšilo. Bohužel film takovéto velikosti se nemůže vyhnout jisté prvoplánovosti, takže přesně víte, jak všechno skončí. Ritchie to akorát zaobalil svým stylem a udělal to zajímavější než kupříkladu Cameron svůj modrý kýč Avatar. Příběh je svižný, vtipný a nápaditý, nikde se nezdržujete a vůbec se nenudíte. Bavili mě všechny ty zpětné vysvětlovačky, komentáře u soubojů, zpomalené zábeřy, brilantní hudba Hanse Zimmera (mimochodem pracoval na ní se svým žákem) a ke všemu všecek ten Londýnský akcent!

Rád bych přestřelil, ale na pětihvězdičkové filmy, tomu přece jen chybí nějaký ten třetí rozměr. 4/5*

Desky, které mě baví poslední dobou

These New Puritans - Hidden 

Puritány jsem zezačátku bral jako vedlejší produkt (ne)existující pseudovlny zvané nu-rave. Debutové album jsem nebral příliš vážně. To byla ovšem chyba. S druhým počinem se tahle britská partička vytáhla někam mezi avantgardní společnost a svoje nápad y z debutu rozvinula do ještě šílenějších podob. Odvážně zde mixuje elektroniku, kytary a kupodivu dechové nástroje. A do toho všeho ještě zuřivě mlátí bicí. Dohromady to zní místy až apokalypticky a zlověstně, tahle deska určitě stojí za povšimnutí. Protože všechno v ní perfektně funguje. Jen nedoporučuji poslouchat ji při depresích :)

Phantogram - Eyelid Movies 

Phantogram je dvojice starých kamarádů ze školy. Josh Carter se po neúspěšných studiích v NY vydal z velkoměsta zpátky do rodné vísky kde se spoužačkou ze základky Sarah Barthel založili kapelu. Jejich debutové album z roku 2009 trochu zapadlo a proto jsem ho objevil až teď. Můžete od něj čekat trip-hopové beaty v poměrně syrové podobě, místy až psychedelicky pokřivené, avšak opravdu povedené a chytlavé.

Interpol - Turn On the Bright Lights

Jakožto odchovaný kytarovkář, jsem kdykoliv při vyslovní jména Interpol cítil hluboký stud, jelikož jsem tuhle kapelu dlouho přehlížel. Svoji mezeru ve vzdělání jsem se ale rozhodnul doplnit a musím říct, že jsem dobře udělal. Interpolákům to fakt šlape a jejich písničky mají chytlavé melodie. V dnešní záplavě elektroniky a syntetizátorů je to příjemná změna pro uši.

Caribou - Swim 

Na Caribou jsem dostal tip od třetí osoby. Zaujal mě zajímavý přebal desky, ale ještě zajímavější byl vlastní obsah nosiče. Celá deska je jeden dlouhý psychedelicko-elektronický experiment plný zasněných melodií a zvuků které u mě budí podvědomou nostalgii. Písně jsou mnohdy vystavěné na jednom stále obměňováném motivu a krásně se poslouchají například před spaním se sluchátkama na uších a zavřenýma očima

LCD Soundsystem - This Is Happening 

LCD Soundsystem je projekt Jamese Murphyho a toto je jeho již třetí počin. První dvě desky me příliš nechytly a až na pár písní jsem je odložil... Nová placka mě ale oslovila už na první poslech. Překvapivě funguje pořád a přestože stopáž některých tracků dosahuje neobvyklých 9 minut, člověk se ani na chvilku nenudí a prozpěvuje si útržky z alba celý den.

Foals - Total Life Forever 

Foals aneb Hříbátka byli mnoha médii předpovězená "the next big thing". Celkem právem. Debut Antidotes byl mnohými vynášen do nebes. Já z něj sice tak odvařený nebyl, ale bezesporu se jedná o zajímavou desku. Ale co naplat, pořád mi tam chyběl jakýsi faktor X (neplést prosím s X-Factor!)... s novým počinem Total Life Forever ale zdá se, že ho tam už konečně slyším.

Vampire Weekend - Vampire Weekend 

Jen tak pro radost. Přestože mají VW venku už i druhou desku (a která mě taky baví) sem dávám jejich eponymní debut, protože je prostě o kousek lepší. VW jsou především o čistokrevné zábavě a vtipném, chytrém a inteligentvím písničkářství. A co se týče britských popových kytarovek jsou jedni z toho nejlepšího, co může tato vlna v současnosti nabídnout. Určitě se nebudete nudit, ať už si pustíte jedničku nebo dvojku.

Gorillaz - Plastic Beach 

Co bych to byl za fanouška, kdybych si sem nedal desku na kterou jsem musel čekat dlouhých pět let a o které jsem ani nedoufal, že vůbec kdy vyjde? Ano Damon Albarn, který se vždycky tváří, že si postavil hlavu udělal tlustou čáru za tím, co bylo, a hned na to utíká zakládat nějaký další projekt, aby si měl kde vybít svou hyperaktivitu, ano ten Damon nakonec vyměknul a ke Gorillaz se vrátil. Prej už je to fakt naposledy. Whatever. Nová deska vyšla a je, jako všechno na co Damon šáhne, proste super. A s Blur je žeprej taky konec... nadobro... ehm.

Film: Julie & Julia

Pokud zrovna nehledáte nějaký film o závažném životním tématu, záchraně světa, nebo přihlouplou love story, a chcete si jen tak odpočinout, zkuste tenhle. Je o něčem naprosto všedním a obyčejném: o vaření. Inspiroval se hned dvěma pravdivými příběhy: Julia Powell a Julie Child. Obě dvě dělí téměř padesát let. Obě dvě spojuje vášeň pro vaření. Julia Child je autorka slavné kuchařky s francozskou kuchyní pro americké ženy. Julie Powell je úřednice nespokojená se svým životem, která hledá záchytný bod v životě. Nakonec se jí stane vzorem Julia a Julie se rozhodne podle její kuchařky uvařit všechny její recepty za 365 dní. A o tom všem píše svůj blog.

Meryll Streep coby Julia podává svůj standartně vynikající výkon a zdatně jí seknunduje i Amy Adams, jakožto její napodobitekla Julie.

4/5 *

CSFD

Gorillaz odehráli set na festivale Coachella v Kalifornii

Gorillaz se po několika zhřívacích koncertech vydali na main stage festivalu v Coachelle, aby se tu stali třešničkou na dortu a uzavřeli v roce 2010 festival svým vystoupením. Pro více informací (videa, fotky,...) sledujte gorillaz-unofficial.com konkrétně diskuzi pod tímto tématem.

Nová Diana MINI

Po roce jsem vypravil věrnou Holgu do světa a pořídíl si malinkatou Dianu MINI. Zrovna jsem do ní pořídíl deset prošlých "nábojů" Fujifilm Superia 800 ASA a začal jsem experimentovat. Doufám že se tu brzo objeví výsledky :)

Vivat LOMO

Crystal Castles s Doe Deer na Pohodu?

Zpráva o tom, že se Crystal Castles údajně letos chystají na trenčínskou Pohodu, se po internetu začala šířit jako lavina. Vypadá to, že Pavel Kučera něco vytáhl z Michala Kaščáka na natáčení Ladí, neladí. Jak je to doopravdy, zatím nelze stoprocentně říct, ale zpráva už byla publikována na newmusic.cz s tím, že je to opravdu oficiální. Na potvrzení si budem muset počkat minimálně do pondělka.

Každopádně šikovní hledači na internetu už najdou nové EP. Nový materiál vypovídá o tom, že kapela zřejmě ještě přitvrdí. Doe Deer je song, který pěkně protáhne uši.

Vesele do toho a uvidíme se na Pohodě! 

EDIT:

• Tak na světě je už i leak celého nového alba.
• A učast na Pohodě je oficiálně potvrzena! JUCH!

Blur vydávají nový materiál

A je to tady. Přes všechna tvrzení členů skupiny, že dvojkoncert z Hyde Parku v létě 2009, byla poslední věc, kterou spolu hodlali udělat, tu z ničeho nic máme novou píseň. Jmenuje se Fool's Day a vyšla k příležitosti Record Store Day na podporu obchodů s nahrávkami, jejichž počet se v Británii za posledních pár let ztenčil na polovinu. Náklad činí omezenou edici 1000 vinylů, které jsou k dostání pouze v UK. Nemusíme ale zoufat - kapela nechává tento singl volně ke stažení na svých stránkách blur.co.uk. Stačí vyplnit jméno a e-mailovou adresu. 

Tak vesele do toho!

Jen tak pro radost

Tak to přišlo tak nějak samo od sebe a najednou koukám, že si zakládám blog :) Netuším, jestli mě to bude bavit a na co ho vlastne upotřebím. Ale... smiřte se s tím.